There is no translation available, please select a different language.
V rámci projektu bylo osloveno 1457 respondentů (MR
947, KL 377 a OH 133). V KL i v OH mezi respondenty převažovaly ženy,
zatímco v MR muži. Rozdíl může být způsoben sportovním využitím oblastí
(muži více sportují něž ženy). Ve srovnání s věkovou strukturou
obyvatel příslušných městských částí přichází do OH více lidí věkové
kategorie 25-39 a méně lidí starších 60 let, zatímco do KL přichází
více mladých (18-24 let; lze to vysvětlit blízkostí univerzitních
kolejí) a méně lidí ve věku 40-59 let. Odlišnosti věkové struktury
mohou souviset s odlišným načasováním dotazování (v OH pouze víkendy, v
KL i všední dny), protože podle zjištění z MR přibývá o víkendu
kategorií 25-39 a 40-59 na úkor ostatních.
Vzdělání respondentů v KL a OH se velice liší.
Zatímco podíl osob se základním vzděláním je více méně shodný, tak
podíl vysokoškolsky vzdělaných osob je o třetinu vyšší v OH než v KL
(42,7 ku 25,8 %). Situace s vysokoškolsky vzdělanými osobami je v MR
podobná jako v KL, avšak je zde mnohem vyšší podíl osob se základním
vzděláním (16 % ku 7,3 % respektive 8,5 %). Zatímco v KL je největší podíl osob, které patří do
kategorie duševně pracující a student (31,9 %, 28,9 %), následováno
důchodci (22,5 %), tak v OH je zastoupení jednotlivých sociálních skupin mnohem více vyrovnané, ale přesto zde nejvíce vystupují skupiny
duševně pracující, důchodce následované manažerem, majitelem a
soukromým podnikatelem a studentem. Podíl žen na mateřské dovolené a
žen (mužů) v domácnosti je mnohem vyšší v OH než v KL, což může
souviset s negativním image KL. Největší zastoupení duševně pracujících
mezi respondenty pražských lesů odpovídá výzkumům v národních parcích.Bydliště respondentů v KL, MR i OH se ve velké
většině nachází v Praze. Jedinou výjimkou mezi pražskými příměstskými
lesy je Kunratický les, do kterého přichází největší procento
mimopražských osob, což pravděpodobně souvisí s blízkostí
vysokoškolských kolejí.
Technické a časové aspekty návštěvnosti
Na rozdíl od NP a CHKO, kde je podíl těch, kdo
navštívili území poprvé, kolem 20 % (v nových NP je toto číslo vyšší -
43-63 %), jsou návštěvníci pražských lesů, na příkladu Modřanské rokle,
mnohem stabilnější - 6 % odpovědí "poprvé". V ostatních přírodních
parcích Prahy byla zjištěna podobná četnost návštěv jako v OH a KL.
V KL a OH je narozdíl od ostatních pražských lesů,
kde byl podobný výzkum prováděn, je výrazná převaha odpovědí na délku
pobytu 1-2 hodiny jako v KL či OH. V porovnání s MR a OH je v KL větší
procento osob, kteří se zde zdrží déle než 2 hodiny, což lze spojovat s
faktem, že rozloha KL je větší, avšak statistika tento rozdíl
nepotvrdila.
Na rozdíl od dopravy do NP a CHKO převažují v otázce dopravy do pražkých lesů udržitelné způsoby dopravy (pěšky a na kole). Pětina osob se
dopravuje pomocí MHD a zbytek autem. Zajímavý je rozdíl v dopravě autem
v OH a KL - do OH jezdí autem cca 3x víc než do KL. Délka cesty ve
většině případů nepřesahuje 30 minut.
Procento osob, kteří uvedli, že nenavštěvují jiná
přírodní území, je v KL i OH větší, podobně jako u jiných výzkumů, než
v MR (5,5 %). Zajímavé je, že nejčastějším uváděným "jiným přírodním
územím" v Praze je Šárka (stejně také v MR), která se nachází v
podstatě na opačném konci Prahy, než KL (a MR). Přitom vzdálenost
zeleně je pro rekreační vyuýžívání velmi důležitá. Lidé nejspíše, když
volí alternativu namísto nejbližšího rekreačního území, zvolí
"nejlepší" území (nebo alespoň nejpopulárnější), u kterého již na
vzdálenosti nezáleží.
Ostatní otázky
Z motivů návštěvy KL i OH je nejdůležitější příroda
v těsném "náskoku" před možností "klid a odpočinek", stejně jako v MR.
V případě KL a OH je méně kladných odpovědí u motivu "sportovní vyžití"
než v případě MR (může to být způsobeno vyšším zastoupením respondentů
v důchodovém věku).Ve všech třech přírodních parcích dominují procházky jako nejčastější provozovaná aktivita. Následuje cyklistika, pozorování přírody, venčení
psa a běh. V MR narozdíl od KL a OH je vysoké zastoupení cyklistů.
V otázce na oblíbenou společnost pro návštěvy
pražských lesů je výrazně vyšší zastoupení odpovědi "sám" (26 % - 29 %)
než v NP a CHKO.
Že se jedná o specifikum krátkodobé rekreace, napovídají výsledky z
jednoho belgického příměstského lesa, kam přichází respondenti dokonce
z 50 % sami. Pro krátkodobou rekreaci tedy zcela neplatí tvrzení, že
lidé chtějí být při rekreaci v přírodě málokdy sami.
Intenzita pěších turistů je v KL vnímána jako vysoká u 28 % návštěvníků
a intenzita cyklistů jako vysoká u 39 % návštěvníků KL. Naproti tomu v
OH jsou tato procenta nižší (22 %, respektive 31,5 %). Z uvedených
procent plyne, že psychologická únosná kapacita je překračována více v
KL než v OH, avšak statistika tento rozdíl nepotvrdila.
Znalosti ekologických problémů závisí spíše na daném
území než na jeho návštěvnících (např. velmi známý problém kůrovce na
Šumavě se odráží i v odpovědích návštěvníků, kde ekologický problém zná
69 % respondentů). Na území KL i OH je kolem 30 % respondentů, kteří
znají nějaký ekologický problém. V Modřanské rokli je toto číslo vyšší
(kolem 52 %), ale jak autorka píše, dotazování proběhlo v okolí
přehrady, kde návštěvníci jasně pozorovali odpadky v jejím okolí a
zarostlou hladinu přehrady. Díky tomu byly v MR odpadky nejčastěji
jmenovaným ekologickým problémem. I v KL jsou odpadky a odpady
nejčastěji zmiňovaným problémem, naproti tomu v OH si návštěvníci
nejvíce všímají problému kácení stromů (21,4 %) a eroze, kdy jmenují
problém obnažených kořenů (v 19 %). Problému eroze se dotýkají i další
odpovědi (vznik nových cest, sesuvy svahů).
Respondenti v KL vidí mnohem negativněji vývoj stavu zdejšího ŽP než v
jiných pražských lesích (OH, MR), kde procento osob vnímající zhoršení
stavu ŽP dosahuje 15 (respektive 19), zatímco v KL to je okolo 30 %.
Managementové otázky
V jedné z předchozích otázek uvádějí respondenti
kácení dřevin jako nejvýznamnější ekologický problém OH, ovšem v přímé
otázce na postupnou přeměnu dřevinné skladby reagovalo největší
procento na toto "kácení a vysazování dřevin" pozitivně. Z této
nejednotnosti je patrná problematičnost nazírání na kácení dřevin, kdy
lidé vnímají negativně jakékoli kácení, ale neuvědomují si ekologické
souvislosti tohoto jevu. Jak píše Dyková (2004): "ne vždy se shodují
názory návštěvníků a ochránců přírody na to, jak by měla vypadat
příroda v rekreační oblasti. Například převážná většina rekreantů dává
přednost smíšeným lesům, zatímco do lokality by patřily lesy listnaté".
Více respondentů OH považuje množství míst k odpočinku za nízké než za
vysoké (26 ku 8 %). Zatímco v KL je tento poměr nižší (17 ku 8 %) a
větší procento považuje toto rozmístění za optimální. Statisticky se KL
a OH neliší. Tento stav odpovídá realitě, že v KL je takových míst
mnohem více (navzdory? větší rozloze) než v OH. Podobně se návštěvníci
vyjadřují k rozmístění míst k odpočinku, kdy větší procento označuje
tento jev jako nedostatečný v OH než v KL (19,4 ku 11,6 %), i když
statisticky se tento rozdíl také neliší. (Ač návštěvníci považují
množství míst k odpočinku v KL za víceméně dostatečné (na rozdíl od OH)
druhou stránkou je fakt, že kvalita míst k odpočinku je v KL nízká pro
40 % respondentů. Oproti 27 % respondentů v OH je to značný posun.
Na rozdíl od míst k odpočinku je situace s
rozmístěním a množstvím odpadkových košů opačná. Více respondentů je
spokojeno v OH (téměř dvě třetiny) než v KL, kde je počet spokojených
jen poloviční. V obou lesích pak jsou shodně lidé nespokojeni spíše s
nevyhovujícím počtem odpadkových košů než s nevyhovujícím rozmístěním.
Je zcela jednoznačné, že návštěvníci Kunratického lesa vnímají novou
výstavbu, především rodinných domů, v okolí lesa negativně. Je otázkou
zda si návštěvníci uvědomují dopady tohoto typu výstavby na životní
prostředí (zábor půdy, zvýšení energetické náročnosti, větší podíl
dopravy) nebo se jedná o jiný sociální jev a tím je čistě česká
závist. Více o problému suburbanizace a neregulovanému růstu měst
(urban-sprawl) lze nalézt v knize: Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické
důsledky od Luďka Sýkory.
atímco v KL byly tři pětiny osob ochotné platit při vstupu do lesa
nějaké vstupné, situace v OH byla opačná. Nejčastější sumou, kterou by
byli lidé ochotni zaplatit, bylo 10 Kč, respektive 20 Kč, kterou
jmenovalo 32 % (suma alternativy 10 Kč a 20 Kč) respondentů v KL a 20 %
v OH. Není jisté, co způsobuje tento rozdíl (Zda větší rozloha KL nebo
rozdílná struktura návštěvníků).
Podrobnější informace o dosažených výsledcích z dotazníkového průzkumu lze nalézt v závěrečné zprávě z projektu,
která by měla být deponována na Magistrátu Hlavního města Prahy Odboru městské zeleně nebo v Ústavu pro ekopolitiku.
Mgr. Josef Novák, Mgr. Iva Dyková, Luboš Bartoš
Kontaktní osoba: Mgr. Josef Novák
|
