Kriminalita, vandalismus a soužití lidí různých národností ve městech Ústeckého kraje vyžadují mnohem větší pozornost než dosud. A to nejen veřejnoprávních institucí, ale i expertů a občanů, kteří jsou danou situací nejvíc postiženi a umí je vnitřně rozklíčovat.
Zdrojem dnešních místních problémů je alespoň zčásti dědictví průmyslové minulosti regionu a s tím související nepříznivé společenské faktory. Potvrdily to také ankety nazvané Téma 2007, ve kterých v loňském roce odpovědělo postupně několik tisíc občanů Roudnice nad Labem, Bíliny, Krásné Lípy, Rumburku a Litoměřic.
ROZPORY SE VYOSTŘUJÍ
Například do Bíliny přišlo v minulosti kvůli
práci v těžkém průmyslu i mnoho nekvalifikovaných dělníků, z velké
části Romů. Po výrazném porevolučním útlumu sektoru upadala většina
ekonomických aktivit. Výsledkem je od poloviny 90. let až dodnes vysoké
procento nezaměstnaných (opět většinou Romů). Vedle toho se městu
nepodařilo plně zvládnout bytovou politiku, zabránit spekulacím s byty
a dalšímu nastěhování sociálně slabých z jiných částí ČR, jejichž
původní byty jsou na trhu mnohem cennější. Ve městě nenašli uplatnění a
rozpory mezi nimi a starousedlíky se vyostřují. Situace je - jak ji
vnímají místní lidé - špatná zejména na městských sídlištích, zejména
kvůli rušení nočního klidu, výtržnostem, vykrádání aut, distribuci a
užívání drog, krádežím a přečinům proti veřejnému pořádku.
Obdobná situace je v Krásné Lípě, která se
rovněž potýká s migrací romských rodin. Romové tam jen stěží najdou
zaměstnání a v sociální struktuře obyvatel tak převažují ekonomicky
slabí. Dalším faktorem je nedostatek volnočasových aktivit pro mladé
lidi v Krásné Lípě i Roudnici nad Labem. Kriminalita a drobná trestná
činnost, která se i v těchto městech objevila na prvních místech
ankety, jsou jen druhou stranou téže mince.
Vandalismus, který obyvatelé Litoměřic
vnímají jako prioritní téma, má trochu jiné pozadí. Tak to alespoň
vyplývá z několika - na anketu navazujících - veřejných setkání ve
městě, jejichž smyslem bylo přesně pojmenovat situaci. Vandalismus se v
posledních letech přesunul do některých okrajových lokalit města
(například Mostná hora) poté, co radnice zavedla kamerový systém a
přísná opatření v centru města. Ať už za vandalismem stojí nuda nebo
jiné důvody, i v tomto případě se ukazují rezervy v práci s mladými a
jejich volnočasovým vyžitím.
ZKUŠENOSTI PO ROCE
Soužitím různých skupin a národností ve
městech, kriminalitou a využitím volného času mladých lidí se začali po
loňských občanských anketách zabývat zástupci měst neotřelým a poměrně
progresivním způsobem. V každém městě vznikly tzv. místní akční týmy,
které umožňují důležitým hráčům v dané oblasti a občanům zapojit se do
diskusí a přispět svým viděním, návrhy a hlavně svou aktivitou k jejich
řešení. Podobu místních akcí ovlivňuje například šéf policie, ředitelka
školy, romští terénní pracovníci, majitel jedné z největších realitních
kanceláří v regionu, organizace Člověk v tísni, několik žen z místního
sídliště a místní novinářka. Pro veřejnoprávní autority to znamená
rozšíření možností (a větší motivace) k řešení otázek, na které občané
poukazují. Zkušenosti z téměř roční práce v těchto skupinách dokládají,
že nevládní organizace, dobrovolníci nebo odborníci přicházejí se
zajímavými impulzy a inovativním přístupem. Smyslem místních akčních
týmů je nejen iniciovat spolupráci veřejné správy s dalšími subjekty,
ale také díky dobrovolné činnosti a nízkým nákladům konkrétní akce
realizovat.
PŘÍKLAD Z ROČNÍ PRÁCE V BÍLINĚ
I když v Bílině nikdo v brzké době nečeká
komplexní řešení, objevuje se už nyní možný návod, jak lze postupovat
na sídlištích. Zahrnuje zejména změny pohybu městské policie do
nejrizikovějších míst, časové rozložení výplaty sociálních dávek,
časové omezení provozu heren a restaurací, úplné zrušení restauračních
zahrádek v husté zástavbě, intenzivní hledání pracovních míst pro
nekvalifikované a volnočasové aktivity pro mladé v rizikových oblastech
a v rizikových (letních) měsících.
I projekt Ústecko - živý region, Rozvoj
kvalifikace v oblasti udržitelného rozvoje v Ústeckém kraji, který
uskutečňuje z prostředků Evropského sociálního fondu a státního
rozpočtu ČR Ústav pro ekopolitiku, o. p. s., by měl podpořit cestu
Ústeckého kraje k udržitelnému rozvoji podle schválené strategie
udržitelného rozvoje kraje. Jde zejména o účast obyvatel pěti vybraných
měst do rozhodování a o to zvyšovat možnosti stakeholderů ovlivňovat
rozvoj kraje a navracet mu "vydolovanou energii".
BARBORA ŠAFÁŘOVÁ
Ústav pro ekopolitiku, o. p. s.
Moderní obec, 06/2008, http://moderniobec.ihned.cz/2-25223920-C00000_d-5b