Řešitelé:
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
,
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
,
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
Partneři
projektu: Mgr. A. Lucie Doleželová, Mgr. Ing. Anna
Hrůzová
Financování projektu: ČR - Ministerstvo pro místní
rozvoj
Doba trvání projektu: 09-12/2003
"Brownfields", resp. "brownfield sites" jsou staré, nevyužívané nebo ekonomicky
nedostatečně efektivně využívané průmyslové a logistické zóny a komerční či
obytné objekty v kompaktně zastavěných územích a zemědělské, vojenské i další
plochy a budovy ve "volné" krajině. Představují zásadní problém a překážku pro
další rozvoj obcí, měst i regionů směrem k udržitelnosti. Vyznačují se
neprůhledným majetkoprávním uspořádáním, zdevastovanými výrobními či jinými
budovami a přítomností starých ekologických zátěží. Ty jsou reprezentovány
cizorodými, velmi často toxickými látkami, jimiž je kontaminovaná půda, podzemní
a povrchové vody i objekty. Na pozemcích i v budovách bývají z minulých období
shromážděné nebo přechodně uskladněné odpady, včetně nebezpečných a vyskytuje se
zde velké množství "černých skládek odpadů". Významným rizikem jsou zbytky
strojního a technologického vybavení, které mohou obsahovat náplně s chemickými
sloučeninami nebezpečnými pro životní prostředí i pro zdraví lidí (PCB, dioxiny,
aj.). Okolí "brownfields" je vylidněné a nebezpečné. Zahraniční i tuzemští
investoři odmítají do těchto území vstupovat v důsledku obav z vysokých nákladů
spojených se sanací starých ekologických zátěží a s předinvestiční přípravou
pozemků.
Ústředním orgánem státní správy ve věcech regionální politiky, politiky bydlení,
územního plánování a stavebního řádu aj. je podle zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o
zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky,
v platném znění, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR ČR). V r. 2003 ÚEP ve
spolupráci s externími odborníky pro toto ministerstvo zpracoval odbornou studii
analyzující právní a ekonomické nástroje, které pozitivně či negativně ovlivňují
snahy revitalizaci nevyužívaných nebo nedostatečně efektivně využívaných
zdevastovaných ploch a objektů ("brownfields").
Součástí projektu byl i rozsáhlý průzkum počtu a charakteru
"brownfields" v obcích a městech ČR. Osloveno bylo 300 municipalit ze střední a
severní Moravy a ze severozápadních Čech. Návratnost dotazníkového šetření byla
20%.
ÚEP rovněž zpracoval Metodiku monitorování
"brownfields" v obcích ČR, která bude sloužit zástupcům místních
samospráv k identifikaci a efektivnímu strategickému plánování nového využití
ploch a budov nacházejících se na jejich administrativních územích.
Dalším z výstupů projektu byl návrh tezí Státního programu
revitalizace "brownfields" v ČR, který by měl být po dohodě problematikou
dotčených resortů zpracován v r. 2004.
Revitalizace "brownfields" v obcích ČR (metodika monitorování a nové využívání ploch a objektů)
(formát PDF, velikost 937 kB)
Neregulovaný růst měst a brownfields (formát PDF, velikost 79
kB)
Termíny a definice:
Urbanizace
Urbanizace je proces, při kterém
dochází k relativnímu i absolutnímu růstu měst a městských aglomerací. Kumulace
administrativních, průmyslových, komerčních i dalších doplňkových aktivit a funkcí vede k postupnému růstu celkové rozlohy zastavěných ploch a ke zvyšování
podílu městského obyvatelstva na celkové populaci. Zatímco ve Velké Británii
nebo v SRN se podíl městského obyvatelstva pohybuje nad 80 % a v České republice
kolem 71 %, v rozvojových zemích
Asie a Afriky je stále pod úrovní 30
%.
Urbanizace velmi úzce souvisí s industrializací, s vědeckotechnickým
rozvojem (od 90. let 20. století především v oblasti komunikačních a
informačních technologií) a s ekonomickou úrovní státu i jednotlivých regionů.
Je důsledkem růstu populace a radikálních změn sociálně-ekonomické struktury,
které jsou charakterizovány přesunem pracovních sil z primární nejprve do
sekundární a v současnosti zejména do terciární (obchod, doprava, služby a
veřejná správa) sféry civilního sektoru národního hospodářství. Ještě v r. 1990
pracovalo v České republice v primární sféře 11,84 % z celkového počtu
pracovníků civilního sektoru národního hospodářství, v r. 2001 již jen 4,09 %.
Naopak zastoupení terciární sféry vzrostlo ze 42,81 % na 56,44 %.
Suburbanizace
Suburbanizace je proces, při
kterém se existující aktivity (administrativa, bydlení, logistika, obchod,
služby, výroba) přesunují z centrálních částí kompaktně zastavěného území měst
na volné plochy mimo kompaktní zástavbu a do lokalit u administrativních hranic
měst, resp. za tyto hranice v rámci území metropolitních regionů či aglomerací.
Součástí suburbanizačního procesu je rovněž alokace nově vznikajících aktivit do
těchto oblastí prostorově výrazně oddělených od kompaktních měst a přitom s nimi
funkčně spjatých silnými vazbami. Suburbanizace je vyvolána neustále rostoucími
prostorovými nároky a požadavky na komfort ze strany jednotlivců i
organizací.
Neregulovaný nebo nedostatečně regulovaný růst měst
("Urban sprawl")
Tato extrémní forma suburbanizace je důsledkem
absence regulativních nástrojů nebo jejich nedůsledného uplatňování v praxi.
Rozvoj suburbánních zón není koordinovaný a je charakterizován prosazováním
zájmů individuálních investorů, jejich úzkých skupin, popř. investičních záměrů
nadnárodních korporací, velmi nízkou hustotou zástavby a prostorovou separací
jednotlivých lidských aktivit (bydlení, pracovní příležitosti, nakupování).
Vyznačuje se neúnosně vysokými nároky na zábor půd i náklady na budování
dopravní a technické infrastruktury. V porovnání s kompaktní zástavbou jsou
takto lokalizované objekty, komplexy a zařízení příčinou mnohem vyšších spotřeb
energií a vody i jejich ztrát v rozvodných sítích. Investoři v mnoha případech
nehradí v plné výši tzv. vyvolané náklady (technická a dopravní infrastruktura,
opatření zmírňující přímé negativní dopady investic na krajinu a životní
prostředí), což zásadním způsobem zvyšuje výdaje z veřejných
rozpočtů.
Mnohonásobně roste potřeba mobility značné části obyvatelstva
nových obytných zón na okrajích měst či za jejich administrativními hranicemi v
suburbánních oblastech. Každodenní dojíždění za prací, do škol, za službami,
nákupy a kulturou vyžaduje překonávání stále větších vzdáleností. Tyto lokality
nemohou být dostatečně obslouženy veřejnou dopravou a lidé zde bydlící či
pracující jsou striktně závislí na používání individuální automobilové dopravy.
Pravidelné nerekreační využívání alternativních způsobů přepravy (chůze,
cyklistika) je zde nereálné. Komerční objekty umístěné ve "volné" krajině
indukují růst přepravních výkonů osobní i nákladní silniční dopravy. Radikálně
se zvyšují výdaje na modernizaci a údržbu silniční infrastruktury.
Cenové relace i charakter rozptýlené rezidenční zástavby v suburbánních
zónách dokumentují sociální segregaci. Rozvoj příměstských oblastí celkově
koresponduje s úpadkem vnitřních částí měst.
Klesá celková rozloha
částečně přirozených ekosystémů, biocenter a biokoridorů i půd vhodných pro
zachování udržitelného stupně zemědělského, lesnického a rekreačního využívání
krajiny. Stále více je tak narušována schopnost původně vyváženého přírodního
prostředí poskytovat tzv. komplexní ekologický servis.
Deurbanizace
Deurbanizací označujeme
postupné snižování počtu stálých obyvatel měst. Původně bytové domy v
centrálních kompaktně zastavěných zónách velkoměst jsou rekonstruovány na
kancelářské objekty či zcela nahrazovány novými budovami využívanými k čistě
komerčním účelům. Část populace v produktivním věku se z těchto zón a z
panelových sídlišť stěhuje do obcí v suburbánním zázemí. Značný počet lidí v
postproduktivním věku využívá ke stálému bydlení své rekreační objekty na
venkově.
Reurbanizace
Reurbanizace je proces, při
kterém dochází k opětovnému osídlování centrálních zón měst a metropolitních
regionů. Opuštěné administrativní a komerční budovy i historické industriální
stavby (bývalé objekty továren, dílen, mlýnů a jiných technických zařízení) jsou
restaurovány a rekonstruovány ke zcela novému funkčnímu využití. Současný trend
bydlení a práce v tzv. "lofts" propagují buď příslušníci vrstev s velmi vysokými
příjmy (historické objekty s luxusními velkoplošnými byty nestandardními
plochou, polohou, prostorovým uspořádáním i vybaveností, velkými ateliéry a
podobnými prostory) nebo příslušníci středních příjmových tříd preferující
komunitní styl života (historické objekty s menšími byty, kulturními centry,
kluby, ateliéry a galeriemi).
"Greenfields" ("Greenfield sites")
Pozemky
a volné plochy mimo kompaktně zastavěná území měst původně určené k
zemědělskému, lesnickému a rekreačnímu využívání, které byly změnou územně
plánovací dokumentace definovány jako rozvojové lokality určené k rezidenční,
komerční nebo průmyslové zástavbě. Po změně funkce dochází k jejich vybavení
dopravní a technickou infrastrukturou s využitím soukromých či veřejných
rozpočtů. Takto připravené plochy jsou postupně zastavovány.
"Brownfields" ("Brownfield
sites")
"Brownfields", resp. "brownfield sites" jsou staré,
nevyužívané nebo ekonomicky nedostatečně efektivně využívané průmyslové a
logistické zóny a komerční či obytné objekty v kompaktně zastavěných územích a
zemědělské, vojenské i další plochy a budovy ve "volné" krajině. Představují
zásadní problém a překážku pro další rozvoj obcí, měst i regionů směrem k
udržitelnosti. Vyznačují se neprůhledným majetkoprávním uspořádáním,
zdevastovanými výrobními či jinými budovami a přítomností starých ekologických
zátěží. Ty jsou reprezentovány cizorodými, velmi často toxickými látkami, jimiž
je kontaminovaná půda, podzemní a povrchové vody i objekty. Na pozemcích i v
budovách bývají z minulých období shromážděné nebo přechodně uskladněné odpady,
včetně nebezpečných a vyskytuje se zde velké množství "černých skládek odpadů".
Významným rizikem jsou zbytky strojního a technologického vybavení, které mohou
obsahovat náplně s chemickými sloučeninami nebezpečnými pro životní prostředí i
pro zdraví lidí (PCB, dioxiny, aj.). Okolí "brownfields" je vylidněné a
nebezpečné. Zahraniční i tuzemští investoři odmítají do těchto území vstupovat v
důsledku obav z vysokých nákladů spojených se sanací starých ekologických zátěží
a s předinvestiční přípravou pozemků.
Nejprve byly tímto termínem
označovány pouze staré, opuštěné průmyslové zóny a logistická centra s
rozsáhlými skladovacími prostory, která se nacházejí na administrativním území
měst. Postupně byl termín "brownfields" vztahován také na nevyužívané,
zdevastované komerční, administrativní, obytné a další (např. nemocniční)
objekty a pozemky v urbanizovaném území, zemědělské objekty ve "volné" krajině,
jakož i plochy a budovy v minulosti využívané k vojenským účelům. V současnosti
se takto označují i zanedbané, zpustlé menší části areálů i budov jinak
prosperujících podniků, jejich neupravené okolní pozemky patřící obci či jiným
vlastníkům, okolí čerpacích stanic a parkovišť bez stálé zeleně a nevzhledné,
zanedbané veřejně přístupné plochy na sídlištích.
Revitalizace
nevyužívaných nebo ekonomicky nedostatečně efektivně využívaných průmyslových
a logistických zón a komerčních či obytných objektů v kompaktně zastavěných
územích a zemědělských, vojenských i dalších ploch a budov ve "volné" krajině
("brownfields") vyžaduje systémový přístup v rámci celkového rozvoje státu,
regionů, městských aglomerací i jednotlivých obcí. Identifikace/analýza
ekologických zátěží kontaminovaných ploch, jejich sanace i nové využití a
oživení "brownfields" představují značné náklady zejména pro veřejné, ale i pro
soukromé rozpočty. Z dlouhodobého hlediska se však jedná o velmi efektivní
proces, který je zcela v souladu s principy udržitelného rozvoje.
"Blackfields"
Lokality vyznačující se
extrémně vysokými hodnotami kontaminace půdy, podzemních a povrchových vod i
dalších složek životního prostředí, které jsou zásadní překážkou pro jejich nové
využití. Zdrojem znečišťujících látek, mnohdy toxických, byla těžba a zpracování
nerostných surovin, průmyslová výroba, skladování a skládkování nebezpečných
odpadů, doprava a aktivity související s vojenským využitím ploch. Náklady na
sanace těchto starých ekologických zátěží jsou velmi vysoké, avšak další
odkládání jejich realizace a řešení všech souvisejících problémů celkové výdaje
pouze znásobí.
|